Někteří z vás možná zaznamenali, že jsem zkraje roku 2021 začal na svém šedovousém youtubovém profilu publikovat krátké hudební pohlednice, tedy živě nahrané písně s výhledem do kraje. Jak mi tento pohlednicový nápad změnil život za poslední rok a půl, se dočtete v tomto příspěvku.
V době, kdy byla živá vystoupení téměř pozastavená, jsem na některé ze sociálních sítí zahlédl video skotského houslisty Duncana Chisholma, kterak hraje známou melodii a za ním se rozprostírá výhled do nádherné krajiny. Nejednalo se primárně o píseň samotnou, ale právě o ten výhled. To je přeci úžasný nápad. Okamžitě mě to přivedlo na myšlenku “hudebních pohlednic”, které by takto mohly zobrazovat výhledy na místa, která mám rád, nebo o kterých si myslím, že stojí za povšimnutí. Zároveň bych si tak zaznamenal písně, které hraji na nyckelharpu nebo harfu.
Nápad by tedy byl, ale jak jej zrealizovat, když krom starého telefonu nemám žádné vybavení? Prostě na pankáče. Jakmile se trochu oteplilo, půjčil jsem si stativ, dcery a šli jsme to zkusit na nejbližší místo, které se nabízelo – Slánskou horu. Asi na desátý pokus a těsně před úplným vyždímáním baterie telefonu, jsem měl natočeno. Tedy myslel jsem si, že mám natočeno. Když jsem večer viděl výsledek na monitoru a na zvuk použil studiová sluchátka, tak to tedy žádná sláva nebyla, ale ten výhled, ten výhled tam byl. Zkrátka první Hudební pohlednice s písní Inisheer byla odeslána do světa.
Ohlas byl celkem slušný. První komentáře a zdvižené palce dodaly motivaci, takže za několik dní jsem seděl ve vlaku do Klobuk s cílem natočit druhou Pohlednici. Následoval Lotouš, Bílichov, Blahotice a další a další. Povím vám, pořádně mě to chytlo.
Příjemné také bylo, že se venku oteplilo a tak jsem začal vyjíždět na kole s nyckelharpou na zádech. To se sice ukázalo jako skvělý nápad, ale jak je nyckelharpa poměrně rozměrná, tak se na kole nedalo vůbec sedět. Začal jsem tedy hledat řešení, jak bych vše potřebné k natáčení mohl na kole převážet bez nutnosti, aby mi všechno viselo na zádech. To se záhy ukázalo v podobě nákladního vozíku Burley Nomad, do kterého se opravdu vejde všechno. Zde si zaslouží můj velký dík Martin Zůna z BonusBike, který mi ho sehnal za velmi přátelskou cenu. Cestování tedy vyřešeno.
Videa se budou přehrávat automaticky od nejnovějšího.